Výživa - Informace
Aktualizováno: 30.6.2022
Základní informace: Podívejte se na lidi kolem sebe, zvláště pak na děti. Mělo by vás zarazit, kolik jich je obézních. Když jsem byl ještě na základní škole, tak nás bývalo ve třídě kolem 25 a z tohoto počtu byli 1-2 spolužáci obézní, ostatní jsme byli spíše hubení. Nejinak tomu bylo i v ostatních třídách. Tito jedinci byli většinou terčem posměchu, zvláště při hodinách tělocviku, a byli na okraji zájmu. Kluci se s nimi nechtěli kamarádit a holky s nimi nechtěly chodit. Být obézní bylo stigma, od kterého se každý držel dál. Tím nechci říct, že bylo správné, jak jsme se chovali. Někdy to ale vedlo k tomu, že se obézní spolužák nad sebou zamyslel, začal na sobě pracovat a dokázal se změnit. Potom se normálně začlenil do naší smečky. Tenkrát, v době hlubokého socialismu byla jiná doba. Běžná pracující rodina se dvěma dětmi neměla peněz nazbyt. Většinou to ale stačilo na spokojený život. Nebyl internet, ani počítače, natož mobilní telefony, v televizi vysílaly dvě stanice, kde většinou nic nedávaly, a tak jsme celý volný čas trávili venku. K svačinám jsme měli chleba se salámem a pili jsme čistou vodu. Žádné sladké limonády, kinder řezy a hamburgery. Sladkosti byly většinou o narozeninách, svátcích a na Mikuláše. Občas nějaká sušenka nebo čokoláda. Takže když se vezme pohyb na čerstvém vzduchu, který jsme měli každý den a relativně střídmá strava, tak bylo docela obtížné nebýt hubený. Pro rodiče byla největší práce dostat nás z venku domů. Dnes je ale jiná doba. Bohužel za to nemohou děti, ale jejich rodiče. Děti však ponesou celoživotní následky. Je paradox, že ve jménu dobra, které rodiče pro své děti chtějí, jim ve skutečnosti ubližují. Začíná to hned u snídaně, kdy dítě dostane to, o co si řekne. Většinou něco sladkého k jídlu a zapije to nějakou sladkou limonádou. Takže hned po ránu do sebe dostane obrovskou dávku energie. Následně svého potomka odvezou do školy. Přece ho nemůžou nechat jít ten 1km pěšky. Co kdyby mu upadly nožičky. Na svačinu si nese, jak jinak, nějakou sladkou dobrotu, kterou zapije sladkou limonádou. O přestávkách neběhá po chodbách, ale kouká do mobilu. Na tělocvik si nese od rodičů omluvenku, protože má zrovna zase rýmičku. Na oběd nejde, protože ty blafy se nedají jíst a koupí si další limonádu. Po vyučování, již na něj před školou čekají prarodiče, aby ho odvezli domů. Od babičky samozřejmě dostane nějakou dobrotu, sladkou. Doma si zaleze před počítač, kde vydrží až do pozdních večerních hodin, kdy ho od monitoru zvedne hlad. Navštíví tedy ledničku a vybere si, co ho zrovna napadne, určitě nic zdravého, a před spaním se pořádně nacpe. Když se vezme absolutní nedostatek pohybu a minimální stravovací návyky, tak je velmi obtížné, aby takové dítko bylo zdravě hubené. Když pak rodiče dostanou při pravidelné prohlídce vynadáno od dětského lékaře, tak na místo, aby změnili stravovací a pohybové návyky jejich ratolesti, tak změní dětského lékaře. Přece jim nějaký doktůrek nebude říkat, že je jejich Pepíček tlustej a že by měl zhubnout. Oni přece sami nejlépe vědí, co je pro jejich synka nejlepší, vždyť je to jejich dítě. Po pár letech se rodiče pak hrozně diví, jak je možné, že má jejich dítě ve 12 letech cukrovku a že musí brát prášky na tlak. V dnešní době, hubené děti nevylučují obézní ze svého kolektivu. Na to je těch obézních příliš mnoho. Spíše to vypadá, že se blíží doba, kdy obézní budou vylučovat hubené, protože těch bude čím dál tím méně. Navíc je velmi zarážející, že samotná obezita děti vůbec netrápí, že jim to přijde jako něco naprosto normálního. Zvláště zarážející je to u dospívajících dívek. Děti jsou zrcadlem svých rodičů. Většinu toho, co se děti naučí a odnesou do života, pochytí od svých rodičů a za čas předají zase svým potomkům. Když rodiče sportují, tak dětem přijde zcela přirozené věnovat se také nějakému sportu. A když rodiče nesportují, tak proč by proboha měli sportovat jejich děti? Když se rodiče stravují zdravě, tak je velice pravděpodobné, že se tak budou stravovat i děti. Bohužel to platí i naopak. Nerozumím tomu, proč rodiče, kteří tvrdí, že chtějí pro své děti to nejlepší, nevyvinou sebemenší úsilí, aby ochránili to nejdůležitější, co děti mají, jejich zdraví. Zřejmě jsou to jen plané řeči. Prostě to říkají, protože se to od rodičů očekává. Pokud mezi tyto rodiče nepatříte a chcete změnit své výživové návyky anebo to, jak se stravují vaše děti, tak vám snad informace na této stránce přijdou vhod. Přesto, že jsou primárně určeny pro dospělé, tak obecné principy zdravého stravování platí i pro děti. Důležité informace:
© 2004-2024 Vojta PalekDesign by Vojta Palek